Prarodiče

Narodil jsem (Shri Chittaranjan Saha) se v únoru 1926 v oblasti Noakhali v Bengálsku v Indii, v době kdy součástí Indie byl ještě Pákistán a Bangladéš, tedy v Indii pod nadvládou Britského království. Po ukončení kalkatské univerzity v roce 1942, jsem pokračoval na Asanullah Engineering Collage v Dacce, kde jsem v roce 1947 promoval jako stavební inženýr.  Tehdy Indové vyhlásili nezávislost na britském impériu (velká část provincie Bengálsko se stala součástí Východního Pákistánu – dnešní Bangladéš a další provincie jako Punjab a Sindh připadli k Západnímu Pákistánu – dnešní Pákistán). V té době oblast Noakhali spadala pod Východní Pákistán, a my se 16. 8. 1947 museli odstěhovat do Kalkaty. Stali jsme se uprchlíky a následující roky byla těžké – musel jsem hodně pracovat, abych zaopatřil rodinu a vybudoval si určité postavení.

V roce 1948 jsem nastoupil na ministerstvo veřejné správy, měl jsem na starost stavby v Západním Bengálsku.  15. 8. 1952 jsem se oženil, narodili se nám 2 synové a poté 2 dcery. Nejstarší syn Dr. Anup Kumar Saha je profesorem na Fakultě strojního inženýrství v Národním Technologickém Institutu v Durghapuru, Západní Bengálsko. Mladší syn Arup Kumar Saha podniká v Kalkatě. Má starší dcera Dr. Nabanita Saha je docentkou na Technologické fakultě Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, ČR. Nejmladší dcera Dr. Nibedita Saha je projektovou manažerkou v Univerzitním Institutu také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, ČR.

V roce 2011 jsme přišli o našeho jediného milovaného vnuka Kanishku a naše rodina se pohroužila do lítosti a smutku.  Tehdy jsme s manželkou obdrželi velmi vřelý, soustrastný dopis od Julie B. Olson z Centra pro Primární hyperoxalurii na Mayo Clinic v USA. Její dopis nám v té přetěžké době přinesl trochu útěchy a přivedl mě k myšlence na vytvoření nadace ve jménu našeho skvělého vnuka Kanishky Binayak Sahy. Chtěl jsem uctít jeho památku a také vyplnit jeho přání, aby lidé na celém světě byli ušetření této hrozné nemoci – Hyperoxalurii. A tak jsem 10. 12. 2011 založil fond s názvem “ Kanishka Binayak Memorial Foundation“. Rozhodl jsem se vložit do tohoto projektu většinu svého jmění. Ale pro velké změny to nestačí, proto se dále angažuji v získávání podpory a pomoci (technické, lékařské i finanční) mezi sympatizujícími a uvědomělými lidmi po celém světě. Chtěl bych vytvořit úspěšnou nadaci, která by pomohla zvládat problémy spojené s touto závažnou chorobou – Hyperoxalurií. Doufám, že i Vás přesvědčím o užitečnosti a bohulibosti našeho projektu.

grandparents-1